Hospoda čp. 1

STŘÍPKY HISTORIE © (nahlédneme trochu, do pamětí pana hostinského a současně starosty v obci Plch …)

(převzato z originálu)

 

Ca 1775

Ve Ždánicích narozen pan Jan KOŠŤÁL, chalupník.

Ca 1800

Narozen v Plchu pan Václav KOŠŤÁL.

1823

Dne 19.11.1823 v obci Plch  čp.6 narozen Václav KOŠŤÁL.

1846

Dne 15.4.1846 v Plchu  čp.41 narozen Josef KOŠŤÁL, rolník a starosta (zemřel v Plchu + 4.6.1919, jinde 4.7.).

1872

Dne 21.9.1872 v Plchu čp. 41 narozen Václav KOŠŤÁL, rolník a hostinský (zemřel + 13.11.1960 v Pardubicích).

1891

V r. 1891 starostou Josef Košťál z Plchu (viz nápis u varhan v kostele St. Ždánice).

1896

Dne 22.6.1896 ve Ždánicích svatba Václava Košťála a Anežky Chvojkové z Plchu.

1898

Panu Václavu Košťálovi byla dne 22. ledna 1898 udělena Koncese k provozování živnosti hostinské pro dům čp.1 v Plchu.

1905

Koupeno pole od Chvojků.

1907

Koupeny „Olšiny“.

1910

V roce 1910 spojeno kupectví v domě čp. 1 v Plchu s hostinstvím.

1911

Do r. 1910 starostou Fr. Sýkora, od roku 1911 starostou Václav Košťál, hostinský.

1915

Koupeny 4 korce pole od Chvojků.

1923

Sklizeň tohoto roku dosti slabá, sena dost. Pořádaná zábava o pouti i o posvícení. Koncem roku 1923 kupectví zrušeno, ponechána pouze trafika.

1924

Sklizeň tohoto roku byla prostřední, sena dost. V tomto roce pořádal zábavu o posvícení dorost. Trubkovaná zahrada a dvůr u hospody, opravovaná střecha (papír), barvení oken.

1925

Sklizeň byla prostřední. V tomto roce pořádán ples, pouť i posvícení. „Olšiny“ prodány Procházkovům. Koupena jarmara, postel, malovalo se, aj.

1926        

Sklizeň na slámu byla hojná, ale na zrno špatná. V Olšinách byla celý rok voda. Tento rok jsme odřekli hasičský ples, byla zábava jen o pouti a posvícení. Tento rok jsme pořídili podlahu v kůlně a dláždění ve chlévě. Zaplaceno 1.400 K za dovoz kamene a písku na stavbu obecní silnice, jež se tohoto roku stavěla.

1927

Sklizeň tento rok byla ucházející. Tance byly jen o pouti a o posvícení, oboje dosti pěkné. Tento rok jsme upravovali světničku na rákos a omítli, ze srubu dělali pokoj a v kvelbu podlahu. V obci bydlí 166 stálých obyvatel.

1928

Byl pořádán hasičský ples a o pouti a o posvícení byly zábavy dosti rušné.

1929

V lednu napadáno tolik sněhu, že auta se musely prohazovati třeba celý den z Osic. Byla pěkná samice, sněhu na 1 metr na dvoře a závěje na střeše i na stáji, což již mnoho let nebylo. Obleva byla až před sv. Josefem, ale jen tak mírná, že ve dne to trochu pustilo a v noci byly mrazy až do 27. března. Toho dne z polí sešel téměř všechen sníh, ale co byly závěje a v chládku bylo sněhu ještě hodně. Ve žlabu jsem vysekával led na 15 cm silný. Vody celkem ze sněhu bylo málo – ale na haldě moc, až nám tekla přes hrázku na pole. Stromy hlavně mladé a třešně vůbec pomrzly,a 1.května stromy byly holé a nebylo znát, které budou pučet a které pokvetou. Stále zima a mrazí. Tento rok 4. července bylo zde hrozné povětří, které nám rozházelo střechu na baráku, pršelo nám všude, i do peřin. Letošního roku nás okradli, peníze v šenku, kolky a škody na oknech celkem asi 400 K.

1930  

Taneční zábavy – věneček a o pouti byly ucházející, kdežto o posvícení bylo náramně špatně, vítr a pršelo, návštěva slabá. Dědičovi vyhořeli, dali jsme jim 4q jetele, 10q slámy dlouhé, 2 a ½ hl.žita a půjčili jsme jim 6.000 K. Hospodářská krize.

1931  

Taneční zábavy zde byly, ples věneček, pouť i posvícení. Letos jsme zřídili novou pumpu i s přikrývkou.

1932

Zábavy zde byly pouť, věneček, obžínky, posvícení. Letos mě také chytila nemoc 1.května, přihlásila se šedesátka.

1933

Zábavy jsme měli věneček, který byl jakžtakž, pouť a posvícení dosti pěkné. Bylo krupobití, které uškodilo obilí i stromům.

1934

Dne 3.ledna 1934 zemřela teta Ždánická. Letos opravovali jsme střechu, výměna trochu krovu, všechny latě a tašky, omítka stavení, záchody, malování, oprava stolů a též barvení dveří, oken aj. Obilí bylo za monopolní cenu. Úroda slabší, ale obilí sypalo. Zábavy jsme měli jen o poutě a posvícení. Rok byl celkem dosti klidný.

1935

Malovali jsme 2 menší světničky, přikoupeny 2 stoly a 3 židle. Obilí bylo za monopolní cenu jako loni. Zábavy taneční jsme měli ples, pouť, posvícení. Jinak bylo dosti sucho, jetel žádný, obilí bylo slabé na zrno, zvláště oves. Brambor bylo moc málo, pšenici jsme neměli setou.

1936

Obilí bylo za monopolní cenu, ale s příslušnou srážkou. Taneční zábavy jsme měli ples, pouť, posvícení, dosti ucházející. Píva se vytočilo oproti loni o 10 hl méně.

1937

Výbuch v Semtíně zabil 3 lidi, před 9-ti lety též. Počasí bylo ucházející. Hasičský ples byl slabý – mizerný, pouť i posvícení ucházející, ale slabší oproti loni. Píva za celý rok se vytočilo oproti loni o 7 hl víc. Válela se zde silnice, řídila kanalizace. Úprava a malba zadní světničky. Obilí bylo za maximální (monopolní cenu) po srážkách. Letošního roku řádili housenky, neměli jsme ani jednu švestku ani hrušku, jen pár jablek. Ale ořechů dost! Mrznout a padat sníh začalo až po vánocích, na Boží Narození pršelo, potom až do 11.ledna pořád padal sníh.

1938 

Rok 1938 byl velice smutný a strašlivý. Z jara byly poplašné zprávy se zbrojením a také dne 21.května bylo povoláno mužstvo dvou ročníků k mimořádnému vojenskému cvičení. Potom následovala nemoc u dobytka. Na slintavku a kulhavku zde v Plchu zdechlo přes 30 kusů velkého hovězího dobytka mimo malých i velkých prasat. Taneční zábavy jsme v tomto roce vůbec nepořádali. Píva jsme stočili stejně jako loni. Válela se zde silnice okresní a dělal se družstevně rybník. Pole jsme letos obhospodařovali jen asi 2 ¾ korce. Obilí bylo za maximální (monopolní) cenu. Ovoce ani ořechy jsme letos neměli vůbec žádné, hlavně následkem loňských housenek i letošních. Mrznout letos začalo bez sněhu před vánoci, ostrý vítr mrazivý na půlnoční mši i na Boží Hod. Po svátcích padal sníh až do Tří Králů, pak byla obleva, 9.ledna skoro pršelo, na polích sníh skoro slezl.

V září byla mobilizace všech ročníků do 40 let, v nichž rukoval i náš syn Josef, Václav s Marienkou byli připraveni na odjezd z Bratislavy a Terča očekávala též co se bude dít, když odvezla Evu na venkov do bezpečí. I my jsme očekávali, co se s námi bude dít, kam budeme utíkat, co si kam schováme. Naposled ještě vše skončilo tím, že jsme z republiky  1/3 dobrovolně nechali Německu, část Slovensku, Maďarům a něco Polákům.

1939

Letošní rok byl velice poutavý, prožili jsme chvíle, jejichž děj byl takový, že i nejrychlejší novinářské zprávy byly předstiženy skutečností. Po prožitých událostech koncem roku 1938 se dne 14 března 1939 odebrali do Berlína zástupci pražské vlády, president Dr.Hácha a ministr zahraničí Dr.Chvalkovský, výsledek porady bylo poskytnutí ochrany (protektorátu) území Čech a Moravy, které bylo 15 března 1939 počínaje 6 hod. ranní postupně obsazeno německým říšským vojskem. Slovensko se osamostatnilo pod ochranou německé říše a odstoupilo část Maďarsku a (Podkarpatská) Ukrajina byla celá zabraná Maďarskem. Dosavadní 2 politické strany v Čechách a na Moravě byly určeny k likvidaci. Národní shromáždění rozpuštěno a ustaven Výbor Národního souručenství v čele se státním presidentem. Koncem roku 1939 zavedeny potravinové a jiné lístky. Taneční zábavy jsme měli hasičský ples a o pouti, o posvícení nebyla taneční zábava. Obchod byl letos slabší, píva se vytočilo asi o 5 hl méně následkem k přípočtu válečné přirážky a kořalka také. Ovoce bylo letos hodně jablek i švestek. Před svátky začalo pořádně mrznout při malém poprašku až do 15 ledna, 25 až 29 st. Celsia, potom trochu polevilo a napadl více sníh, 17 ledna byly závěje. Celý rok stále při napjaté pozornosti co se dál bude dít. Doufejme, že dá Pán Bůh, že bude zas dobře. Brambory zmrzly i jablka to samé.

1940

V obchodě nedluhujem žádnýmu, poněvadž se muselo všechno zboží hotově platit, nanejvýš po obdržení účtu, tj. během asi 3 dnů. V tomto roce se zřídila elektrika. Letos jsme taneční zábavy vůbec neměli, lihovar převzal monopol říšský počínaje říjnem, líh zdražen, pívo bylo 3x zdraženo. Píva se vytočilo o 20 hl méně, tak jsme 2/10 1940 hospodu zavřeli až do 28/2 1941. Nechali jsme si jen lahvové pivo přes ulici, rum nyní stojí 30.50 – kořalka 15.50, líh omezen od 1/1 1941 o 50%. Všechno na lístky – jídlo, obuv, žactvo, látky. Válka celý rok. Čekáme co bude dál – dej Bůh aby to všechno šťastně dopadlo. Strýc Chvojků č. 26 zemřel o pouti večer ve stáří 62 roků.

1941

8.prosince začalo řádně mrznout – 10 st. Celsia, 11.prosince až – 20 st. Celsia, střídavě až do Vánoc napadlo sněhu, jeli jsme na svátky do Pardubic oba. Na Štědrý den nás navštívil zloděj, uurazil petlici a ve velkém mraze nechal chlév otevřený. Na Nový rok začala foukanice a muselo se skoro po 3 neděle vyhazovat sníh, jak na dvoře tak i na silnici, závěje vysoké, že takové nepamatujeme, až dne 20 ledna stala se obleva a celý týden to polehku slízalo. Stromky které jsme letos sázeli byly až do vršku zaváté na zahradě a vršky co čouhaly zajíci obežrali. Brambory nám opět zmrzly jako loni. Museli jsme odvádět oves 50 kg a 24 ledna po rekvizici ještě 50 kg žita. V tomto roce byl malý příděl lihu, takže kořalek 40% byl nedostatek, posléze jen 12%. Pívo bylo omezeno, hlavně v létě bylo málo. Kořalka byla zdražená několikrát za rok, ale pívo ne, poněvadž bylo stále slabší (7 stupňové). Cukr a jiné stravovací věci jsou na lístky i mléko, šaty, boty na poukaz. Obilí se muselo všechno odevzdat, jen se mohlo nechat na setí a na výživu 14 ½ kg měsíčně na 1 osobu. Dříví bylo drahé a nebylo vlastně k dostání, dostali jsme ½ m přídělu. Se dřívím klesáme, mývali jsme až 16 m palivového dříví a letos bychom to lehko do leta spálili. Letos přišly mrazy brzo i zmrzly na poli nepřevorané brambory, pak to povolilo a ještě všechno se zvoralo.

1942

 V zimě 1941-42 mrzly nám brambory ve chlévě, kolem zdí všude foukanice sněhová trvala leden, únor i v březnu se musel vyhazovat sníh. Dne 21/3 na počátku jara bylo – 7 st. Celsia zimy. A ještě dělníci od okresu vyhazovali sníh. Často se opakovaly revize na všelijaké zásoby, dobytek a drůbež. Do Nového roku mnoho nemrzlo, ale v lednu, asi 22. bylo – 26 st. Celsia. Letos v létě zemřel Václav Chvojka č. 26, zemřel Brož, Valenta a v lednu M. Brandejský se utopil. Sněhu nebylo moc, do Vánoc ale mrazu dost. Ceny v tomto roce jsou hanebné. Dobytek a hlavně drůbež se spisovala 3x ročně, vajec se dávalo na nosnici 65 kusů na rok. Brambory se nám urodily hezky. Válka byla celý rok, mladší lidé byli voláni do Říše na práci. V tomto roce byl příděl lihovin malý, po 2x v lihovare u firmy Hobé, celkem pro 30 litrů kořalky. Píva se vytočilo 48 hl. o 5 hl víc nežli loni, limonády také víc, poněvadž píva bylo málo a lidi letos měli moc žízeň poněvadž to nebylo a ještě více chtěli rum o který byla nouze, kafe zrnkové nebylo žádný a cukru po skrovnu. Píva bylo nejvíc v listopadu, až jsme jej museli odřeknout. Všecko na lístky a na poukázky boty, šaty aj. Mléko koncem roku jsme dostávali 1/16 litru na den. Dříví v roce 1942 jsme dostali od velkostatku 3 m, příděl 1 hromady roští přivezli jsme z Pardubic. Dobytek odváděn – my jsme měli dodat 84 kg hovězího a 24 kg vepřového masa. Obilí museli jsme všechno odvést a máme jen na lístky k semletí 13 ½ kg na měsíc a 1 osobu. Letos na rok 1943 dříví asi nedostanem žádný, uhlí ještě máme. Letos byl jenom jeden mráz – 13 st. Celsia, sněhu málo, miší moc. Pivní zařízení hostinský bylo zabaveno hlavně cínové trubky. Zima roku 1942-1943 je mírná ani nepromrzly zdi jako minulá léta a zdá se že bude brzo jaro.

1943  

V tomto roce byl příděl lihovin 52 litru, píva 39 hl, vína 5 litrů, limonády se prodalo 1400 skleniček, sodovky 1060 skleniček. Žízně bylo moc, pití málo, v létě jsme ani limonádu nemohli dostat. Pívo zdraženo o 40 hal na litr, kořalka se prodala dle ceníku za 3.50 K za štamprle. Všechno bylo na lístky a v posledním čtvrtletí až ani na oděvní body se nemohlo kupovat. Mléko jsme brali na příděl 1/16 litru na den a jednou také od Fr. Bažanta odstředěné. Dříví se dostalo od okres. velkostatku 2 ½ m tvrdé ve Šviholci u Dolan a ½ m v Rozkoši. Dobytek odváděn na kontingent, máme dávat 71 kg hovězího, 24 kg vepřového, 268 mléč. jednotek. Když se to neodvede, zakáže se nám chov králíků aj. Brambor jsme měli moc málo, měli jsme odvádět 11q 40kg, odvedli jsme 7.40. Méně bude k jídlu i k sázení, vařit se mohou jen drobné. Ceny jsou všeho jako loni a ještě vyšší. Ovoce bylo málo, jablek trochu, švestek moc málo a zeleniny také málo. Letos jsme skáceli 2 lípy a 2 jabloně a nějakou švestku. Uhlí jsme brali u Štěpánka v dostatečném množství. Mletí se dělo, jednou za týden se jelo do mlýna ve čtvrtek, na lístky 13 kg na 1 osobu na měsíc, jela 1 osoba úředně pověřená (p.Brandejský), kočí a 2 skladači, víc osob tam nesmělo jet.

1944

Výčep píva  38 hl, lihovin 16 litrů, 1700 limonád, 600 sodovek. Válečné hospodářství, příděly a odvody plodin bylo jako loni. Dříví jsme dostali jen asi 2q, uhlí dostatečně. Odvedeno 270 kg žita, 45 kg ovsa, 725 kg brambor. Za peníze vzato za nájem z pole, se nemohlo nic koupit, nebylo co, ani žactvo ani obuv aj. Ovoce jakž takž nějaké bylo. Letos zemřeli v Plchu : naše maminka, Jindřich Hušek, Marie Petříčková, Václav Ruža, Marie Bažantová, Josef Mádlo, Anna Brandejská, Marie Ružová. Pán Bůh jim dej lehké odpočinutí.

1945

Výčep pívo do 1/11 14 hl, lihovin 0, limonád a sodovek 770. Tento rok byl do 5/5 velice smutný, samé nálety jak v Pardubicích tak v Brně, ale chvála Bohu jsme z toho vyvázli všichni šťastně. Prožívali jsme dny hrůzy až konečně přišlo osvobození dne 9.května, kdy byla německá armáda úplně potřena, utíkali od Hradce k Bohdanči celou noc a den jako když jim vypráší, ale přece si od Podůlšan k nám z kanonu a strojních pušek střelili. Aspoň jsme si od Němců oddechli. Jinak bylo a je doposud živobití na lístky, oděv a boty se doposavad nekoupí, topení málo – dostali jsme za celý rok 1q hnědého uhlí. Do 1/10 zde byla Anežka Procházková, potom nastoupila službu u obilního a hospodářského družstva v Pardubicích (filiálka Ždánice). Následkem toho jsem hospodu pronajal manželům Polednovým zatím za 100 K měsíčně předem. Žito velice špatný, pšenice byla lepší ale také málo, oves sotva stačí k setí a pro slepice. Brambor jsem odvezl 6q 80kg. Doposud držím 12 slepic a 8 zajíců (králiků). Mrazy jsou doposud ucházející bez sněhu.

1946

Tento rok bylo všechno na lístky, úroda byla pěkná, obilí mnoho sypalo, brambor a řepy dost, tak se zdálo že ta nouze poleví. Dobytek se odváděl, vejce, obilí, brambory. Držel jsem 6-8 slepic a nějaké zajíce, obhospodařovali jsem 2 ½ korce pole. Na správu plotu jsem obdržel 3 hromádky plotovek z Rozkoše.

1947

Tento rok bylo všechno na lístky ještě víc než minulé roky, bylo  k a t a s t r o f á l n í  s u c h o. Celý rok nepršelo jen 2x v létě, jen co by se smyl prach z plodin, od jara nepršelo až do 5.listopadu. Začalo pršet střídavě po dva dny, potom 9-11/11 celou noc, 12/11 celý den namoklo na celou brázdu. Tak teprv nám vzešlo obilí co jsme naseli do sucha kolem sv. Václava. Vláda připlácela na dodané obilí 200 K na 1q, i na řepu a brambory byl příplatek na všechno. V tomto roce postaveny vrata u návse, opraveny ploty, rigre. Napadal sníh a mrzlo až do začátku března. 10/3 to pustilo, střídavě pršelo a zas hezky. Dne 18/3 pršelo se sněhem.

1948

Tento rok bylo všechno na lístky. Obhospodařoval jsem asi 1 ½ korce pole, z toho odvedl kontingent 160 kg žita, nějaký oves a brambory. Rok byl příznivější nežli předešlý. Drůbež byla drahá – dal jsem za hladovou husu (Brožce) 900 K a to ještě bylo ucházející. 1 kuře 180 K, slepice 220 K. Daň jsem platil jen činžovní 424 K, poněvadž byla daňová reforma, výdělkové, obratové aj.daně byly zrušeny a zavedena živnostenská, všeobecná aj.

1949

Tento rok bylo všechno na lístky až do 1.října, kdež byla uvolněná mouka, chléb a pečivo. Tento rok jsem nedostal ani šatenku. Odvedl jsem na 49 arů obhospodařovaného pole 200 kg žita, 70 kg ječmene, 360 kg brambor, 15 kg slámy a 25 kg vepřového masa. Následkem toho jsem pronajal ještě 200 arů polí, takže zůstalo jen 29 arů, na které mě již na rok 1950 nebylo ničeho předepsáno. Jelikož jsem neměl šatenku a potřeboval jsem kalhoty, tak jsem musel na volný trh a dal jsem za látku né moc kvalitní 2.330 K – navíc ještě nějaké futro, ze starého ale dobrého převlekače ušitá vesta a kabát a celkem od ušití 1.260 K. Po žních byla drůbež dosti drahá ale na podzim a v zimě tomu kleslo. Ječmen, maso a slámu za mě odvedli Procházkovi.

1950

6.února je naděje na brzké jaro, jelikož se přiblížil teploměr na 0 st. Celsia. Po celý minulý prosinec bylo jako na podzim, v lednu trošku mrzlo,  nejvíc 15 st. nad nulou, trošku i zasněžilo, jinak bylo stále bez sněhu. Pole naše bylo mě zatím ponecháno na výživu. Tento rok jsem dostal šatenku z níž použil jsem na pořízení košil a kalhoty. Pšenice i žito se mohlo semlít bez poukazu, některé věci byly ještě na lístky. Obhospodařoval jsem jen 29 arů pole, tudíž jsem neměl žádné dodávky předepsané. Brambory se letos urodily, bylo jich asi 15q. 8q jsem vzal do Pardubic, něco snědl a ostatní zakopal na jaro. Ovsa bylo málo a špatný. Drůbeže bylo dost a o něco lacinější a byla možnost ji i na volném trhu za to koupit. Na volném trhu cukr 1 kg za 140 K, káva 1 kg 800 K, maso 1 kg 140 K, uzené 1 kg 250 K, vejce 6-8 K. Do 15.července měl hospodu pronajatou L. Poledno a ode dne 15. července 1950 byla dána hospoda v Plchu do nájmu družstvu „Budoucnost - konsumní, výrobní a stavební družstvo v Pardubicích“ za 1800 K ročně a 600 K ročně za používaný inventář, z čehož musím platit daň činžovní asi 500 K, pojištění požární asi 650 K, úraz 70 K a jiné obecní poplatky. Nájem z pole na rok 1951 jsem musel slevit. Zima letos byla moc mírná, bylo pár mrazíků – nejvíc – 18 st.Celsia, sníh skoro žádný.

1951

Šatenku i potravinové lístky jsem dostal jako důchodce. Obhospodařoval jsem 28 arů polí. Brambor bylo méně nežli loni a stačily. V létě jsem byl v Plchu a v zimě v Pardubicích. Na volném trhu byla letos dražší mouka 36 K/kg, chleba 18 K/kg, káva 1500 K/kg, rum 345 K/litr, aj. V nájmu hospody nebyla oproti loni žádná změna, jen že byl vyhozen starý pult a nahrazen novým výčepním od Chaloupků ze Ždánic. Zima je letos mírná, nejvíc byl mrázek -7 st. Celsia.

1952

Šatenku a potravinové lístky jsem dostal jen na leden, na únor jsem dostal až do konce roku jen na 1 kg cukru a mýdlo, poněvadž mám přes 0,5 ha polí, tj. 55 arů. Pšenici a žito jsem si semlel dle povolení. Brambor bylo letos málo, něco jsem si nechal v Plchu na sadbu a ostatní jsem vzal do Pardubic na zimu. Letos mě to dalo moc práce, nežli jsem se zbavil všeho pole do nájmu, abych bral potravinové lístky. V roce 1952 jsem musel odvést ještě 200 vajec. Letos je zima dosti obstojná. Tento rok zemřel Alois Vodička, tak mě jeho paní pustila nájemní pole za Plchem – bylo dáno do nuceného pachtu a sice 1/3 Z.Brandejský, 1/3 V.Petříček, 1/3 Jos.Kmoníček. Pole po pí Hrubé ze Ždánic jsem dal zdarma k užívání Chvojkovi z č. 10 a co bude dál nevím …

1953

Tento rok byly zrušeny šatenky a potravinové lístky tak, že všechno bylo volný. V měsíci červnu byla měnová reforma, všechny peníze se musely vyměnit a sice uložené peníze se převedly v knížkách v jistých výhradách a hotové peníze se za 300 K dostalo 60 K a ostatní za 100 K se dostaly 2 K. Pole tento rok jsem nedržel, jen na zahradě kousek brambor. V prosinci zemřela Mařenka Procházková a Boh. Jičínský č. 14, během roku tetka Chvojková č. 4 a Josef Chvojka č. 10. Zima letos je tuhá, brambory pomrzlé, kolem Vánoc bylo tepleji, začátkem ledna až 5 st. tepla, začátkem února v Pardubicích bylo až – 18 st. Zimy a jinak až - 28 st. mrazu. Ty trvaly do 26 února. Dopsáno 1.března 1954.

1957

Dne 17. srpna 1957 (viz korespond.lístek) v 8 hodin večer byla v Plchu v hospodě ustavující schůze J.Z.D. Políčka již nebudou svých dosavadních majitelů, kteří si o nich již nebudou sami rozhodovat, ale družstevní. „Do družstva vstoupili všichni, podepsali to buď oba manželé, také muž neb žena.  V. Petříček radní, byl zvolen předsedou. Všichni byli zaražení, více smutní než veselí.“

Dne 25. srpna 1957 bylo provedeno Přihlášení pozemků k obhospodařování bez náhrady nově utvořivšímu se J.Z.D. v Plchu, společné družstevní hospodaření bylo ustanoveno od 1.ledna 1958.